Patchwork

Můj patchworkový život

Vše kolem rukodělných aktivit mě začalo ve větší míře zajímat v roce 1999, kdy jsem dělala skautskou Lesní školu, a měly jsme víkend plný tvoření. Pohltilo mě to natolik, že jsem se začala zajímat o více technik a mezi nimi byl i patchwork. Nejdříve jsem si sehnala nějakou literaturu a látky. Byla to dobrá doba na kup látek, protože v Brně byla prodejna, kde se kupovaly látky na „kila“, a když se natrefilo tak se sehnaly úžasné kousky. Když jsem měla zásobu tak jsem se pustila do malých projektů, jako byly polštáře, prostírky, ubrusy. Tak jsem si pomaličku šila, ale nebyla jsem úplně spokojená. Toužila jsme po nějakém kurzu a našla jsem v Brně kurz patchworku, který vedla Jitka Chumchalová. Byla jsem v té době těhotná a tak jsem na kurz zlákala i moji maminku, že by mi mohla s šitím pomoci, až nebudu mít tolik času na šití, když se budu starat o malé miminko. Takže náš první kurz byl Kaleidoskopy, máma mě proklínala, na co jsem jí to vzala, že to je moc složité. Ale já ji uklidňovala a přemluvila k Základům. No a pak se to rozjelo.

Chytlo mě to mnohem víc, protože jsem člověk, který to potřebuje vidět, ne si to jen přečíst, v knihám Vám neřeknou vše. Kurz je prostě lepší. Jednoho dne mě Jitka navrhla, zda bych nechtěla patchworkové techniky vyučovat a já ji na to kývla. A tak začala další etapa mého patchworkového života ve spolupráci s Bellusem. Byla jsem i u vzniku Švadlenky, pro Švadlenku jsem několik let šila deky jak podle svých návrhů, tak i podle návrhů Jitky Chumchalové. Také jsem několik let dělala korekturu tohoto časopisu. Patchwork je moje velká láska a stále se mu věnuji, je to asi na celý život. Mám kolem sebe spoustu svých žaček, které se na mě obrací o radu a posílají mi svoje díla, jak se jim povedly. Moje dcera, kterou jsem čekala, když jsem byla na prvním kurzu už zvládla ušít několik polštářů, naučila se řezat s řezákem a pomaličku se do tajů patchworku zasvěcuje. Je ještě malá na to, aby si ujasnila která technika ji vyhovuje nejvíc. Jelikož je hodně výtvarně nadaná tak hodně kreslí a má cit pro barvy, někdy se stává, že je můj poradce v ladění barev. A musím říct, že pro to má cit. Hodně projektů vzniklo s jejím laděním látek.